Vzpomínáš...

7. července 2009 v 11:02 | Vaše "Andělská" Naru x3 mňaaau |  Vzpomínáš....
Moc mě těší že jsi chcete přečíst tuto povídku…jen aby jste věděly je to moje první Yuri.. takže mě prosím hned nekamenujte ..děkuji…..Naru-kun…




Věnování Tuto povídku bych chtěla věnovat svému kamarádovi Kami-chanovi …..protože aniž by mě znal dlouho a osobně tak jako jiní tak mě neodsoudil za mé přihlouplé chování…..Děkuji ti…      


Ahoj , moc mě těší jmenuji se Seiru. Ve 14 jsem se zamilovala jako každá jiná holka ale né tak úplně protože já se zamilovala do dívky….nikdy bych nevěřila že láska tak bolí…a že nikdy nedokážu přestat vzpomínat na ní….vzpomínám si jak jsem ji poprvé viděla…. Byla přesně hodina před půlnocí na Silvestra…toulala jsem se po Praze a neměla co dělat…,,potkala jsem kamarádku s přítelem říkala že na Karlově mostě je nějaká benefiční akce ať se jdu podívat….neměla jsem nic jiného v plánu tak jsem šla…pár kroků od Karlova mostu jsem se zastavila a poslouchala..(spusťte píseň na začátku textu a čtěte rychleji)…Linuli se ke mně hřejivé tony které mě za zimní noci bez sněhu zahřály natolik že jsem se rozběhla za mini ..chtěla jsem vidět toho kdo tu hudbu vytváří.Okolo pódia byl neuvěřitelný chlum. Chtěla ….potřebovala jsem se tam dostat! Byla jsem blíž ale jediné co jsem viděla bylo obrovské bílé křídlo ale jejího majitele jsem neviděla…prodírala jsem se davem a tichá ale při tom hlasitá melodie mě poháněla v před a hřála u srdce.Do první řady jsem se prodrala přesně ve stejnou chvíli kdy přede mě dopadla na zem veliká sněhová vločka a mladá dívka sedící za křídlem na malé bílé židličce se nadechla a já v pozdějších minutách stála jakoby do mě hrom uhodil… "Soshite bouya wa nemuri ni tsuita ikizuku hai no naka no hoono hitotsu , futatsu to ukabu fukurami itoshii yokogao……" Její hlas přinutil nebe plakat než se však slzy dostaly až na zem zamrzly ve smutku písně…její hlas byl tak líbezný že si lidé ani neuvědomily jak je smutná….všechny věci na které jsem v tu chvíli myslela Na její dlouhé skoro bílé vlasy stažené do dvou vysoko posazených culíků pokryté sněhem spadajících na zem ..na obrovské světloulince modré oči plné lítosti…lítosti nad světem…na nos jako knoflíček a pod nimi ústa ke kterým nemusel být přiložen mikrofon protože její zpěv byl slyšet všude….Bělostná kůže schovaná pod černobílou látkou nafouklou tak že nebylo vidět to křehké tělo , stačilo abych ji špatně chytila za ruku a rozpadla by se….všechno se proměnilo v slzy které teď tekly všem okolo mě a mě samotné… Doznělo poslední vysoké cé , tichý alt a s nimi konec. Než jsem se stačila rozkoukat byla pryč…ucítila jsem uvnitř sebe prázdno….začala se rozhlížet na všechny strany…"kde je … kam zmizela?!" chtělo se mi naříkat ale pak jsem zahlédla její skvostné vlasy …seděla pod sochou st.Naru ochránkyní všech kteří se bojí dát najevo svůj talent…koukala se na hvězdy ….její oči vypadaly jako jedny z nich…přistoupila jsem blíž….nadechla se že něco řeknu ale v krku se mi urodil knedlík jak hora a já nemohla vydat ani hlásku…stočila jsi pohled dolů na mě a usmála se … v tu chvíli jsem roztála ten usměv byl tak vřelý a milí ukázala mi jím část své duše…. "j-jak se jmenuješ ??" vykoktala jsem a snažila se spolknout zbytky knedlíku které zůstaly v krku "copak na jméně záleží?!"zeptala se seskočila přede mě. "už budu muset jít …ale určitě se zase setkáme to slibuji…" dala mi pusu na tvář zmizela… "Nelhala jsi opravdu jsme se pak setkaly bylo to něco jako naše první rande….když to tak řeknu…." Bylo to asi týden po Silvestru…byla jsem v Parku seděla na lavičce a krmila holubi…pak je ale někdo vyplašil zvedla jsem hlavu abych se podívala na vetřelce co vyplašil jedinou věc co mi ji připomínala jejich bělostná křídla stejná jako její duše a vlasy….byla jsi to jsi to ty …ta dívka kterou jsem viděla zpívat a hrát tu božskou píseň ….ta do které jsem se zamilovala…..přisedla sis ke mně a vlasy sepjaté čelenkou se zavlnily ,stejně bílé šaty které splývaly s tvou kůží tak že to vypadalo že tam ani nejsou jsi přisedla i s vlasy protože byly tak dlouhé.. a zpod nich vykoukly holé nožky jako z chmýří.Upřela jsem na tebe svoje skoro černé oči a žasla nad tvou elegancí a ladností kterou jsi v jediném pohybu předvedla.Znovu se na mě usměješ u tím mi ukážeš další část tvé duše tvého života , zvedneš ruku a pohladíš mě po vraních vlasech sahajících mi na záda a sjedeš z nich na tvář propaluješ mne těma svýma očima až někam do morku kostí… vidíš do mě ….přímo si čteš , čteš si o mě , o mém životě o mích citech k tobě …"Stýskalo se mi…"šeptáš mi do ucha a nakláníš se ke mně, tiskneš mi své čelo k mému a pevně mě objímáš jako bych měla v příští vteřině zmizet….stal se ale opak zmizela jsi ty…. zbyla mi po tobě jen nasládlá vůně třešní… "Byla jsem si jistá že se znovu setkáme a taky že setkaly….tam …. Tam jsi mi řekla co ke mně cítíš ….měla jsem strašnou radost víš….bylo to poprvé co mi někdo řekl Miluji tě ….a kdy mě kdo políbil…vzpomínám si jak jsem byla neohrabaná s kousla tě…."Černovlasá dívka se pousmála a vzhlédla k obloze…. Po tom tvém záhadném zmizení jsem si našla tvou adresu a šla za tebou…potřebovala jsem tě vidět ..potřebovala jsem vědět že jsi v pořádku…potřebovala jsem….tebe! Bylo ještě brzo ráno a sluníčko teprve otevíralo oči a hledalo měsíc aby zjistila jestli už je čas…stála jsem před malou bílou vilou s miniaturním bazénkem a zahradou plnou bílých lilií stejně něžných a křehkých jako ty….opřela jsem se do velkých železných vrat a ty se se zavrzáním otevřely..pomalu jsem šla po kamenné cestičce až ke dveřím kde jsem chtěla za klepat ale dveře se samovolně otevřely a mě se odhalila obrovská hala vyzdobena jen černým nábytkem a doplňky…stála jsem tam jak přikovaná ale pak zaslechla Tichý výkřik jenž vycházel z Malých dřevěných dveří naproti mně.Když jsem je otevřela neviděla jsem vůbec nic….jen tmu a schod?….nebyla jsem si jistá ale pak uslyšela znovu ten výkřik a odhodlaně vykročila…moje noha dopadla na malí vrzající schod a já se málem skácela k zemi….seběhla jsem zbývajících 5 schodů a znovu dokázala jen stát a zírat ….stála jsi tam v upnutých zelených šortkách a fialovém topu na ramínka , vlasy v ananasu * a prala se…popošla jsem a přilepila obličej na skleněné dveře….Dobře mířený kop zasáhl trenéra do břicha ten se skácel k zemi….měla jsi tak bojovný výraz že jsem ani nevěřila že jsi to ty ..vždy jsi byla tichá...když jsme se setkávaly nemluvila jsi a teď jsi svým bojovným pokřikem málem zbourala polovinu města…..ta křehká postava právě skolila 100kilového chlapa….najednou jsem ucítila jak se propadám …jak skleněné dveře mizí pod náporem mého těla a já padám na cvičící podložku….otočila ses na mě a nechápavě zamrkala…."Seiru…" špitlas…a já otevřela pusu abych se obhájila ale ty ses svěžím krokem vydala ke mně a zvedla ze země jako bych byla pírko…."nebudu se ptát co tu děláš…..ty mi to stejně povíš ale teď pojď…" chytlas mě za ruku a vedla dlouhou chodbou plnou dveří ale až na konci ses zastavila před křídlovými bílými dveřmi zdobenými rytinami ve tvaru not a malé zpívající dívky se zlatými vlasy a otevřela je….černý koberec se náhle změnil v bílí stejně jako stěny , strop , nábytek ,doplňky,okna….vše bylo najednou jako sníh….čisté a krásné…až na malého černého medvídka ležícího na posteli uprostřed velkých nadíchaních polštářů…."posaď se…."ukázala jsi na židli vedle toaletního stolku…a zmizela za opráskanýmy zažloutlímy dveřmi….potichu jsem stála na místě a čekala na až se vynoříš….za pár minut jsi opravdu vyšla….zabalená ručníku vlasy nalepené na bělostné kůži ….vykulila jsem oči a zrudla nad pomyšlením že by sis ho v mé při přítomnosti sundala …čekala jsem že mě vyženeš ale ty ses jen zachichotala a nechala ručník svést k nohám…."jsme přece obě holky nemusíme se stydět…" ….při tom pohledu mi přeběhl mráz po zádech a nemohla jsem se nadechnout.….malé kapičky vody ti stékaly z krku na šíji ,přes prsa až k podbříšku a s nimi jel i můj pohled…."halooo….Seiru já jsem tady nehoře…." Zamávalas mi před rudým obličejem rukou a já nevěděla kam s očima…..zaměřila jsem se tady na ručník u tvých nohou….bil bílí jako peří čistokrevných holubic…pak ses ale ozvala né příliš milým tonem…"promiň ale myslím že bys už měla jít za chvíli mi přijde učitel piána" ten způsob jaký jsi to řekla mě zarazil….ublíženě jsem se na tebe zadívala…"promiň …."otevřela jsi znovu dveře a čekala až projdu….zaslepeně jsem šla za tebou a u hlavních dveří jsi se zastavila a chytila mě za ruce " Seiru….známe se jen krátce ale …..musím ti něco říct..uvědomila jsem si to když jsem tě minule objala ….víš… já …já tě Miluji…"hned jak jsi to dořekla prudce jsi se naklonila a překonala krátkou vzdálenost mezi námi a vrhla ses na moje rty ….já jsem se nikdy s nikým nelíbala takže jsem stála jak dřevo a jazyk mi zkoprněl …nevěděla jsem co ale ty jsi se jen pousmála a jazykem okreslovala konturu mích rtů a ruku obtočila oko mích noků které jsi tiskla na ty své.Pomalu mi docházel dech tak jsem pootevřela ústa a to bylo jako pozvánka pro tvůj jazyk který se ihned vydal prozkoumat prostředí které ještě nikdy nepoznal…začalas pobízet můj jazyk ke spolupráci a to se ti taky povedlo…jako vždy…..moje ruce se obtočily oko tvého krku a já cítila tvé mokré vlasy jak se mi lepí na ruce tvoje plátěné bílo modré šaty pod kterými jsi neměla vůbec nic…..když nám oběma zbývala asi vteřina vzduchu odlepily jsme se od sebe a zadívaly se navzájem do očí….obě rudé jako rajčata…."já tebe taky"vzdychla jsem , později si všimla jak ti ze rtu odkapává krev ….kousla jsem tě…. Bylo to nádherné….ale pak přišlo něco na co nezapomenu ani po své vlastní smrti….nás první společně strávený večer….. Bylo to asi 5 měsíců co jsme náš vztah držely v tajnosti a rozhodly se spolu mít něco víc než držení za ruce , romantické večeře , nesmělé polibky…mít spolu ---…..dlouho jsem se na to připravovala…..co když nebudu dost dobrá….a jak to bude celé probíhat?! Zděsila jsem se….nevěděla jsem o tom zhola nic….pak jsem si něco uvědomila jestli mě máš opravdu ráda bude ti to jedno…..oblékla jsem si tedy oranžové šaty o kterých jsi řekla že mi sluší a že vypadám jako malí roztomilí pomeranč a rozběhla se směrem k tvému domu….když jsem doběhla před železná vrata vzpomněla jsem si jak jsem před nimi stála poprvé….vzpomněla jsem si na ten polibek…na ta slova….na to všechno….pak mi někdo poklepal na rameno…byla jsi to ty…měla na sobě krátkou saténovou košilku a vlasy stažené do tuhého uzlu…."proč toho máš na sobě tolik?"zeptala ses šibalsky mrkla a chytla okolo mě pasu."počkej tady ne….někdo by nás mohl vidět!" snažila jsem se tě od sebe odstrčit "a ?! já tě miluju" pošeptalas mi do ucha a opřela o studenou stěnu z pískovce "jenom tebe…." A znovu jsi mě políbila ale vášnivěji a dravěji …bez zábran….slastně jsem přivřela oči a zavzdychala ti do rtů když jsi mi zajela rukou pod šaty něžně vzala do ruky můj béčkoví košíček…"ale i přes to máš pravdu měly bychom se přesunout jinam tady chodí moc lidí…" zasmála ses když jsi viděla můj napůl rudy a napůl bílí obličej a vzala mě do náručí….za chvíli jsme byly u tebe v pokoji….přesněji na posteli…ležely jsme tam vedle sebe ….pak jsi se zvedla a obkročmo si na mě sedla….nadechla jsem se a čekala co se bude dít a ty ses začala strašně smát…..chlámala ses tam nad mojí nevědomostí a nezkušeností…..nemohla jsem se na tebe zlobit…myslím že být tebou řežu se taky a nad tou andělskou tváří která se teď smála jako nikdy před tím se obyčejný člověk mohl jen roztékat a to jsem právě dělala i já ….vypustila jsem všechen vzduch který jsem měla právě v plicích….ani nevím jak dlouho jsem zadržovala dech….ale potom jsi přestala a políbila mě …ucítila jsem v břiše motýly jako vždy když jsi mě líbala nebo se mě jen dotýkala….po chvilce jsem cítila jak tvoje ruka bloudí po šatech a hledají zip….byla jsem celá nedočkavá a tak jsem chytila tvojí ruku a nasměrovala k zipu….usmála jsem se a to způsobilo že jsem uzavřela cestu tvému neposednému jazyku který se tedy přesunul na mou šíji…bylo to tak příjemné že jsem zaklonila hlavu ,zavřela oči a oddávala se té slasti … vnímala jsem tvé letmé dotyky sklouzávající látku a tvé rty …Růžové a sladké jak láskaly mé tělo …každičký centimetr mé kůže jsi políbila…hladila jsi mě na podbříšku a po vnitřní straně stehen ….vzdychala jsem a tobě to dělalo dobře bylo to vidět ….vždy jakoby do nás uhodilo jsme se obě najednou otočily na sebe a podívaly se navzájem do očí ….tím pohledem jsi mi stačila vždy říci vše co jsi chtěla od " Miluji tě" po "tohle se mi líbí…"….nechápala jsem ale něco uvnitř mě chtělo víc a toho se taky nakonec dostalo…pomalu ses dotkla mého poštěváčku a moje nohy které v tu chvíli měly mezi sebou tvou hlavu se nebezpečně zachvěly směrem k sobě…..náhlý přival slasti způsobený tvým jazykem mě přinutil napnout se jako luk těsně před zlomením….zastavila jsi se a rukou do mě prudce vnikla…..sykla jsem bolestí ..ale ….tahle bolest….byla …byla mi příjemná víš…………chvilku jsi ve mně zůstala a pak aniž bych to postřehla jsi vytáhla něco podlouhlého ze šuplíku a místo tvých prstů jsem ucítila něco většího…..něco mnohem většího….tou věcí jsi do mě však pronikala pomalu ….skousla jsem ret abych nevykřikla….nechtěla jsem křičet a ani plakat ale jedna slza mi utekla….ty jsi toho nechala a objala mě….bylo mi příjemně …..už to nebolelo a já po chvíli zjistila že malí fialoví vibrátor je ve mně….myslela jsem se jeho barvě smát a ty …ty jsi to nechápala….jen jsi se o mě bála….a tvůj vyraz byl tak bolestný…..přikývla jsem a ty jsi tou fialovou divně vypadající věcí začala pohybovat a při tom láskat má dmoucí se ňadra.Po pár přírazech jsem dosáhla vytouženého orgasmu….Tehda to bylo moje… poprvé …a bylo to krásné…přes to že jsme byly obě zpocené schoulila jsem se do tvé náruče ,ty jsi mě hladina po vlasech a šeptala sladká slovíčka do uší….byla jsem tak unavená že jsem stihla říct jen "Mil-" pak jsem usnula blízko u tebe jak jsem si to vždy přála….. "Myslela jsem si že se nikdy nebudeme hádat…ale stalo se….žárlila jsem …a moc….." "To jdeš jako zase za ním jo! Věnuješ se mi vůbec ! nebo jsem pro tebe jen hloupá a bezcenná hračka?!"vilou se rozléhal křik už po ránu a to po 3 týdny…..byla jsem rozzuřená….. "myslím jsi Querida že by sis měla rozmyslet co vlastně chceš!!!"Křičela jsem jak smyslů zbavená…. "Seiru…."šeptla jsi…. "Tak už jdi! Jdi si za tím svým dementním uchylem! Co ho tam miluješ!" Odstrčila jsem tě od dveří a utekla domů …..celou dobu jsem za sebou slyšela tvůj pláč a zoufalé výkřiky "Seiru…Seiru.." křičela jsi dlouho….ale pak se ten hlas ztratil…..byla jsem smutná z toho co jsem ti řekla tak jsem šla za tebou domů….na ledničce byl vzkaz…."Seiru pokud se už nezlobíš počkej na mě večer po koncertě přijdu hned jak budu moct…." Sedla jsem si tedy do ložnice na tvou postel a hrála si s černým medvídkem….po chvíli jsem se propadla do říše snů, ze které mě vytrhl až telefon v 10 večer…nevěděla jsem jestli to mám vzít ale dodala si odvahy a chytla sluchátko které později přiložila k uchu.Ze sluchátka se ozval mužský hlas ..byl toho grázla….."Seiru?! Jste Seiru ! prosím řekněte že ano ?!Prosím přijeďte stala se nehoda její auto nabouralo!" Sluchátko mi málem vypadlo z ruky….oprava vypadlo…s hlasitým řinčením dopadlo na kamennou podlahu kde jsme se asi před týdnem milovaly….. "Byla to moje vina …. Kdybych si nejdřív ověřila svoje argumenty byla by jsi tak nespěchala ….a tvoje auto by nenarazilo do svodidel a ty bys tu byla se mnou….."Seiru seděla u kamenného náhrobku kolena oděná do černých šatu které patřily zesnulé a byly jí malé si tiskla k hrudníku " byla to všechno moje vina …. " drmolila mezi vzlyky…."ale chci abys věděla…" Vstala a trhavým pohybem si stoupla před náhrobek aby viděla na velkou fotku bílé dívky….."Vždy jsem tě milovala a vždy budu …Sbohem Kami…."a navždy zmizela za branami hřbitova…..

*Ananas = účes : culík posazen na vrcholku hlavy…

Poděkování Poděkovat bych chtěla hlavně Kami-chanovi že mě k tomu dokopal a taky Sanae Kobayashi za nádhernou písničku…..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 terkic terkic | Web | 8. července 2009 v 15:21 | Reagovat

sice yuri moc nemusím, ale tohle bylo opravdu moooc krásné, všechna čest, páč já bych k tomu odvahu neměla:)

2 Naru Naru | 9. července 2009 v 22:26 | Reagovat

No tak je moe první XDD a já u toho byla docela dost nervní , jelikož jsem vůůůůůůůbec neměla páru o tom co tam mám jako napsat XD díky moc XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama